Z dílny Jiřího Březíka
Síť MP3 (Hudba: Jiří Březík) Když jsem tě potkal Ty to víš Měl jsem jen čisté plátno bílé Už nikdy zpátky nevrátíš Ty krásné tajuplné chvíle Barvy jsem vnímal jako cit A štětec zůstal mojí zbraní Snad příliš hořce platím za ni Když jsem tě potkal chtěl jsem žít Kreslil jsem zvony bez srdcí a srdce své dost často ztrácel Čas všechny chyby navrací Kéž by i moudrost někdy vracel V mém bytě ticho líbání A starý budík tikající A zář tvých zrůžovělých lící A celý život před námi Už si nemáme dál co říct Moje ruce se s tvými míjí Ani blesky tvých zřítelnic Můj zrak nezachytí Náš tep různí se stále víc Jen ty hodiny stejně bijí Lidé od věků zvláštně žijí Zakleti v síti Přišel velký slibný cíl Žít jenom pro své barvy z ráje S pestrými plátny vítězil O lásku dávno ztratil zájem Já v malém bytě musím bdít Proč nejde žádný omyl vrátit? Život se nanejvýš dá zkrátit A kde je touha věčně žít? Už si nemáme dál co říct Moje ruce se s tvými míjí Ani blesky tvých zřítelnic Můj zrak nezachytí Náš tep různí se stále víc Jen ty hodiny stejně bijí Lidé od věků zvláštně žijí Zakleti v síti Nemá smysl se stýkat dál Čas je rychlejší, získal náskok Zvony na plátnech rozhoupal Zvuk však nezachytíš Náš tep arytmickým se stal Zprvu lehké se zdává býti Celá země se houpe v síti Zvykneš si, lásko Náš tep arytmickým se stal Zprvu lehké se zdává býti Celá země se houpe v síti Zvykneš si, lásko